Internetová poradna » Rodina, Reality - nemovitosti

Jméno a příjmení:
ID dotazu: 20150450
Sekce dotazů: Rodina, Reality - nemovitosti
Předmět dotazu (nadpis): Věcné břemeno - jeho práva - neoprávněné bydlení mého bratra
Text dotazu: Věcné břemeno - jeho práva
Jsem majitelkou RD, který jsem dostala od mých rodičů darem. Rodičům bylo zřízeno věcné břemeno v možnosti užívání domu v celém rozsahu, tedy právo k bydlení, volného přístupu na pozemek a užívání pozemku. O rok později otec zemřel. Následně se k matce nastěhoval můj bratr, který je zatížen exekucemi a dluhy, dlouhodobě finančně nezajištěn. Mohu já z postu obdarovaného a tedy vlastníka nemovitosti tuto nežádoucí osobu (bratra) vykázat z nemovitosti, kde bez mého svolení bezplatně žije již 6 let? Mám obavu z žádosti o navrácení daru ze strany mé matky - vystěhování bratra by mohla vzít jako hrubé porušení dobrých mravů vůči osobě jí blízké.
Vloženo: 17. června 2015, 07:38 hod.
Odpověď na dotaz: Vykazování bratra by mohlo být problematické. Osobou oprávněnou k užívání je ze služebnosti (z věcného břemene) vaše matka a nikoliv váš bratr, není součástí práva k užívání rovněž právo přijmout do domácnosti ke spoluužívání další osobu? K otázce užívání břemenem zatížené nemovitosti dalšími osobami se svého času vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp.zn. 22 CDO 555/2004 ze dne 31. 08. 2004:
"V dané věci jde o řešení otázky, nakolik mohou nemovitost, ke které má oprávněná osoba právo odpovídající věcnému břemeni, které svědčí toliko jí, užívat i další osoby. Platné právo tuto otázku výslovně neřeší, při doslovném výkladu zákona se nabízí řešení, že užívat cizí věc může jen oprávněný z věcného břemene a nikoliv osoby jiné. Již judikatura k obecnému občanskému zákoníku z roku 1811 však dospěla k závěru, že v některých případech lze toto právo rozšířit i na „rodinu“ (viz nař. Sedláček J., Rouček F.: Komentář k čsl. Obecnému zákoníku občanskému a právo platné na Slovensku a Podkatpatské Rusi, Praha 1935, díl II, s. 877 a 880, Mayer R.: Soustava občanského práva, Brno 1924, kniha druhá s. 161).Podobně také Vrchní soud v Praze v rozsudku z 29. 9. 1993, sp. zn. 2 Cdo 54/93 dospěl k závěru, že „ten, kdo je oprávněn na základě právo odpovídajícího věcnému břemeni užívat byt, má umožnit užívání manželovi, kterému pak vzniká odvozený právní důvod bydlení“. Nelze též vyloučit pobyt třetích osob, které nemá charakter užívání (např. návštěva v bytě). Kromě těchto případů však platí zásada, že oprávněný z věcného břemene může užívat zatíženou věc jen pro sebe a nesmí k užívání věci přibrat jiného. Proto právo odpovídající věcnému břemeni nelze vložit do sdružení ve smyslu § 829 a násl. ObčZ tak, aby tím vzniklo právo užívat věc i dalším sdruženým osobám, které ale nejsou subjekty práva odpovídajícího věcnému břemeni."
Tedy - bratr nemůže nastoupit na místo matky, coby osoby oprávněné z věcného břemene, nicméně není-li sjednáno jinak, lze dovozovat, že součástí práva užívat nemovitost je i právo užívat jí společně s blízkými osobami, se kterými chce oprávněná osoba žít, přičemž by z logiky věci neměla takováto další osoba přesáhnout to, k čemu je oprávněná sama osoba oprávněná z věcného břemene, od které je právo další osoby odvozené.
Podle situace by bylo možné samozřejmě zapojit i rozměr dobrých mravů - dokáži si představit situaci, kdy by bratr např. podle výslovného ujednání nebyl oprávněn na základě přání matky žít v dotčené nemovitosti, nicméně pokud by se do nemovitosti nastěhoval, aby pomáhal matce ve stáří a matka si přála, aby s ní žil nejen kvůli faktické pomoci, ale také proto, že se cítila po smrti manžela osamělá a vy byste nyní po šesti letech (nyní vycházíme z varianty, že byste na to měla právo), nechala bratra vystěhovat a matka zůstala osamělá a bez pomoci, respektive by se poté musela přestěhovat např. do domu s pečovatelskou službou. Pak by si bylo dobře možné představit, že by matka prezentovala vaše jednání jako jednání v rozporu s dobrými mravy, byť byste "formálně" měla na vystěhování bratra nárok (na což, ani nárok mít nemusíte).
Odpovězeno: 23. června 2015, 14:41 hod.

|